"Ne každé zlato třpytívá se,
ne každý, kdo bloudí je ztracený.
Stáří, když silné je, neohýbá se,
mráz nespálí hluboké kořeny.

Z popela oheň znovu vzplane,
ze stínů světlo vzejde náhle,
až zkují ostří polámené,
nekorunovaný zase bude králem."
- J. R. R. Tolkien - Aragorn

Temný varh - Kapitola 3. - Seja

9. prosince 2010 v 16:53 | Ettelëa
Konečně další kapitola. Chtěla jsem ji tu dát už začátkem týdne, ale to absolutně nestíhám. Tento týden mi vůbec přišel nějaký divný, naštěstí je už téměř u konce. Dnešní kapitola se jmenuje Seja, doufám, že jste ještě nezapoměli, kdo to vůbec je. Mihl se tam zatím jen jednou, když provokoval Rauca, ale bude mít rozhodně v příběhu důležitější roli, než se může zdát. Ostatně dnešní kapitola to naznačuje. Tak se dejte do čtení... P.S. Tu hudbu naprosto miluju. Je to skladba od Two Steps From Hell.



Kapitola třetí
Seja
Bezcílně se potuloval liduprázdnými ulicemi vesnice, měl neskutečný vztek. Měl vztek na velitele, protože ho vůbec neuznává, měl ještě větší vztek na Rauca, za to, jak dokázal být lhostejný ke všemu a ke všem okolo. Ale největší vztek měl na sebe, za to, jaký je zbabělec. Nenáviděl celý svět, proto, jak se k němu choval.
Seja nikdy neoplýval přílišnou moudrostí, či silou. Byl nepříliš vysoký zrzek s úzkými rty a malými očky. Nebyl vyloženě ošklivý, ale zkrátka na lidi působil dosti nesympaticky. Neměl žádné přátele, ani nikoho blízkého, matka mu zemřela, ještě se ani nenarodil a jeho otec byl tyran a tak od něj utekl. A od té doby se protlouká životem, jak to jen jde. Často se cítil velmi osamělý. Každý člověk potřebuje mít blízkou osobu, která ho podrží a dá mu lásku. On nikoho takového neměl, a proto nenáviděl. Ale nejvíce ze všeho nenáviděl Rauca, který se mu v tom, že neměl žádné blízké, podobal, ale na rozdíl od něj se s tím dobře vyrovnával. Nebo to tak alespoň vypadalo. Vždyť ten elf byl neustále tak chladný a lhostejný, jako by nic necítil, jako by mu bylo všechno jedno. Vždycky ignoroval jakékoli posměšky, narážky a nadávky. Vždy si hleděl jen své práce, kterou vždy, bez mrknutí oka precizně splnil. A to bylo to, co mu Seja záviděl. Zrzek nebyl dobrým vrahem, neměl na to žaludek, nedokázal své city a emoce tak ovládat. Nebyl úplně bezcitný a zabít mu činilo potíže. Raději se proto živil zlodějinou, ale ta na rozdíl od zabíjení tolik nevynášela.
Opřel se o polorozpadlou zeď a ruce založil na prsa. Chvíli hleděl na šedavé nebe, pak se jeho pohled stočil k zemi, pokryté odpadky, mezi nimiž se právě proplétala rezavá myš. Ledabyle zvedl nohu a nechal jí dopadnout na to malé tělíčko. Myška nestačila ani vypísknout. Seja si odplivl na zem a ušklíbl se. Kolem to páchlo močí a kouřem z komínů.
"Hej, zrzku!" ozvalo se za ním
Zvědavě otočil hlavu za hlasem a spatřil jakousi osobu zahalenou celou do černého. Posel.
"Velitel ti přikazuje se okamžitě vrátit zpět do Úkrytu. Má pro tebe nějaký nový úkol." S tím se ten černý otočil na patě a odkráčel. Seja neváhal ani okamžik. Vidina nového výdělku ho neskutečně lákala.
Spěchal rychle k Úkrytu svého cechu okolo nepřívětivých obydlí se zatlučenými okny. Odněkud z postranní uličky se ozýval halas, hlasité nadávky a sprosté klení. Zvuky rvačky. Sejova zvědavost mu přikazovala podívat se, ale za takovýchto okolností musela stranou. Kdyby se nemusel vrátit do Úkrytu, jistě by se rád k bitce i přidal, ale teď neměl čas. Spěchal.
Zanedlouho dorazil do Úkrytu. Na první pohled se zdál být dům prázdný, ale nebyl. Z kouta se vynořil vysoký muž. Byl to Velitel. Přísně na něj shlížel zpod huňatého obočí.
"Vida, tak jsi tady Zrzku."
Seja sklonil hlavu, ale neubránil se úšklebku. Nesnášel, když ho někdo nazýval Zrzkem. Překonal to ale a uctivě, tak jak se na muže jeho postavení slušelo, řekl. "Veliteli. Čekám na vaše rozkazy."
Zaslechl ještě nějaké další kroky a tak zvedl hlavu. Nebyli v místnosti sami, byla tam ještě další osoba. Vysoká s černými vlasy - Rauco. Sejův pohled se změnil v nenávistný pohled zmije.
"Rauco, Sejo, nechal jsem si vás sem zavolat oba, protože jsem s vámi nespokojen." Jeho hlas byl mocný, jako hlas nějakého krále, Velitel byl velký muž a o jeho slovech nesměl nikdo pochybovat.
Otočil se na Seju. "Tvé dnešní chování se mi hochu nelíbilo. Z toho, co jsem slyšel Rauca často provokuješ, není to poprvé, co jsem tě u něčeho podobného chytil. Dosud jsi unikal trestu, ale poslední dobou v cechu upadá morálka. Takže jsem se rozhodl tě potrestat."
Seja nevěřil svým uším, měl přece dostat nějaký nový úkol a ne trest! "Pane! Omlouvám se!" Padl před ním na kolena, z celého srdce si však přál hledět Veliteli vzdorně do očí, tak jako to právě teď dělal Rauco.
"Sejo! Tvým trestem bude úkol. Vydáš se na cestu s Raucem a pomůžeš mu splnit jeho nový úkol. Budeš mu vždy k ruce a budeš pro něj dělat vše, jako jeho otrok. Nedostaneš za to peníze, jen pokud se sám Rauco rozhodne ti něco dát. Jakmile uděláš něco, čím Rauca rozzlobíš, zemřeš jeho rukou nebo mou až se vrátíš. Je ti to jasné?"
Seja mlčel, zato elf se ozval. "Veliteli, to nebude nutné, zvládnu to sám. Nepotřebuji s sebou tohohle." ukázal na Seju, klečícího u Velitelových nohou. "Bude akorát přítěží."
"Mlč!" okřikl jej Velitel. " Tvého odmlouvání už mám také dost! jednou vám velím a vy mě budete poslouchat! Nezapomínej, že jen díky mě si ještě naživu. Tak mlč a dělej, co ti řeknu."
Rauco měl sto chutí vmést mu do obličeje nějakou nadávku, ale ovládl se, tak jako se ovládal téměř vždy. Velitel opět pohlédl na Seju. "Rozumíš, co je tvým úkolem a trestem a přijímáš jej?"
Seja pomalu vstal, ale pohled nechal sklopený. Když promluvil, hlas se mu třásl zlostí a strachem. "Rozumím Veliteli a přijímám."
Muž přikývl a otočil se na temného elfa. " A teď k tomu, co je tvým novým úkolem…"


Dneska to nebylo moc dlouhé a taky jste se pořád nedozvěděli, jaký je ten nový úkol, ale slibuju, že příště se to už dozvíte. Dnešní kapitola ale rozhodně nebyla zbytečná, dozvěděli jste se, že Rauco a Seja, dva lidé, kteří se nenávidí budou cestovat spolu, což je dost podstatná informace. Jojo, se Sejou mám ještě velké plány. Těšte se!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lady Vivianne Lady Vivianne | 9. prosince 2010 v 16:54 | Reagovat

Woow Oo pokračování!

2 Princessa Pee Princessa Pee | Web | 9. prosince 2010 v 18:49 | Reagovat

Nemáš za co =)
Krásná kapitolka, rychle další =)
A nádherný design =))

3 Caddy Caddy | Web | 9. prosince 2010 v 19:13 | Reagovat

Ty jo, poutavé!!! Jsem napjatá, co je ten další úkol :-)

A mimochodem - máš opravdu krásný design!!! :-)

4 Ania Ania | E-mail | Web | 9. prosince 2010 v 19:19 | Reagovat

Opravdu se těším! Krásně píšeš. A užasněj design! *slintá závistí* kdes sehnala ty obrázky?

5 Ettelëa Dragons Ettelëa Dragons | Web | 9. prosince 2010 v 19:20 | Reagovat

děkuji, design dělala moje dobrá kamarádak!

6 Ettelëa Dragons Ettelëa Dragons | Web | 9. prosince 2010 v 19:21 | Reagovat

*pak že umím psát :D mělo tam být kamarádka!

7 vivienne vivienne | Web | 9. prosince 2010 v 19:33 | Reagovat

jj těším se

8 Rabe Rabe | Web | 11. prosince 2010 v 11:45 | Reagovat

krásné bude pokračování brzy? :-D

9 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 11. prosince 2010 v 16:32 | Reagovat

Hezké. Vypadá to moc zajímavě! Strašně se těším na ten úkol!! :-)

10 Terka Terka | Web | 27. března 2011 v 12:43 | Reagovat

Je to parádní, jsem zvědavá, co bude dál. Je dobře, že jsi nenapsala co ej tím úkolem, alespoň nás donutíš přečíst si další díl. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama