"Ne každé zlato třpytívá se,
ne každý, kdo bloudí je ztracený.
Stáří, když silné je, neohýbá se,
mráz nespálí hluboké kořeny.

Z popela oheň znovu vzplane,
ze stínů světlo vzejde náhle,
až zkují ostří polámené,
nekorunovaný zase bude králem."
- J. R. R. Tolkien - Aragorn

Patříme k sobě

27. března 2011 v 9:37 | Ettelëa |  Jednorázovky
Druhý článek na Snílkovské téma týdne, které zní černá a bílá. No, tenhle můj výtvor je maličko podivný, ale líbí se mi to. Budu ráda za komentáře.

Patříme k sobě

V jakémsi dávno minulém čase existovala jedna země. Myslím, že neměla žádné jméno, ale přesto byla svým způsobem důležitá. Události, které se v té zemi, v těch dávno minulých časech udály, změnily běh existence a staly se velmi důležitými. Pojďte si poslechnout příběh ze samotných počátků existence.

Tak tedy, v dávných časech, v jedné bezejmenné zemi žila dvě podivná stvoření. Neměla žádný určitý tvar, či podobu, ale jedno bylo Černé a to druhé Bílé. Žila v té zemi, ale ne v přátelském vztahu. Neustále spolu bojovala a přela se, neboť se nemohla dohodnout, které z nich převezme vládu v těch končinách. Bílé stvoření hlásalo dobro a mír. Bylo citlivé a tiché a vždy se snažilo spor urovnat, neboť bylo také velmi moudré. Avšak to Černé bylo zákeřné, lstivé, temné a mělo v sobě snad i kus zla, velmi rádo vyvolávalo konflikty, ale bylo taky odhodlané a silné a cílevědomé. A tyto stvoření se neustále přetahovala o nadvládu a většinou vítězilo Černé, které bylo silnější a průbojnější. Zaplavovalo svět temnem a svými pokřivenými představami, zatímco zatlačovalo Bílé dál, do koutů. Bílé se nedokázalo tak bránit, přesto si pro sebe utrhlo kus země a vytvořilo si svůj vlastní svět, plný dobra a míru. A tak se načas obě uklidnila, stáhla se do svých krajů a nechávala to druhé na pokoji.

V Černé zemi, jak svůj podstatně větší díl, nazvalo Černé stvoření, se žilo špatně. Poddaní Černého, podivné, ubohé existence trpěly a žily v neustálém strachu o svůj život. Neznali štěstí ani radost, jen tvrdou práci bez odpočinku. Nad tím krajem vládla neustále noc a obrovská, temná mračna překrývala oblohu. Černé ke všem rozhodnutím vždy používalo spíše sílu a chladný rozum, než moudrost srdce a proto v té zemi nebyl dobrý život.
Zato v Bílé zemi, v zemi Světla se žilo dobře. Tvorové, kteří zde žili, se stále veselili a tancovali a smáli se. Neznali nic, než radovánky a odpočinek. Obloha byla neustále jasná a slunečná a Bílé tancovalo spolu se svými poddanými a vždy se je snažilo pochopit. Vždy používalo moudrost srdce a cit.

Nějakou dobu, to fungovalo, obě stvoření vládla dle svého nejlepšího uvážení, ale jen chvíli. Nadešel den, kdy nastaly problémy. Do Bílé země začaly pronikat temné mocnosti a veselí tvorečkové, kteří zde žili, si s nimi nevěděli rady. Tito tvorové zaseli v zemi zmatek a zlo a poddaní se začali obracet o pomoc k Bílému stvoření, ale to nechápalo zlo a temnotu, nemělo sílu mu čelit. Černé stvoření zase svou zlobou a tvrdostí spálilo celou zemi na uhel a nic živého už v ní nemohlo existovat. Nechápal proč, neboť nedokázal cítit srdcem. A tak se tedy obě stvoření setkala na hranici svých zemí. Stála proti sobě a mlčela. Nakonec to ale bylo Bílé, které promluvilo jako první.

"Pohlédni na svou zemi, spálilo si ji svou zlostí a silou," řeklo.
"A ty pohlédni na svou! Poddaní tě neposlouchají, obracejí se ke zlu a ty mne chceš poučovat, že neumím vládnout?"
"Ne, netoužím po tom, poučovat tě. Cožpak to nevidíš?"
"Co? Co bych mělo vidět?" otázalo se to druhé.
"Já jsem Bílé a ty Černé, jsme naprosto rozdílní, ale přesto jsme dvě části celku, patříme k sobě. Svět je neúplný, pokud jsme neúplní i my. Spolu bychom dokázali stvořit nový, daleko lepší svět. Celé věky, od počátku jsme se přeli o nadvládu, ale nikdy nás nenapadlo se spojit a vládnout, jako Jeden."

Černé se nad tím zamyslelo a pohlédlo na Bílé. Dlouho, snad dlouhé roky bylo ticho, než Černé promluvilo.

"Tvá slova mne zaujala a možná, že máš pravdu. Dobrá, pojďme utvořit celek a nový svět!" vykřikl a tak se také stalo. Bílé a Černé stvoření splynulo v jedno a tak vznikl Jeden. A v tu chvíli se obloha projasnila, svět se spojil a nad ním zaplála nádherná duha, která hrála mnoha barvami. A tak tedy vznikly z černé a bílé i ostatní barvy, aby rozveselily svět. Vznikl i den a noc, aby chvíli vládlo Černé a chvíli zase Bílé. A také léto a zima, radost a smutek, válka i mír, dobro i zlo, neboť tak to ve světě má být. Svět je plný protikladů, ale ty patří k sobě a není možné je dělit, jinak by nastal zmatek a svět by se opět rozpadl na temnotu a světlo a byl by neúplný…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tajemná M* Tajemná M* | Web | 27. března 2011 v 10:17 | Reagovat

Krásná povídka, i když tu klasiku černá zlo a bílá dobro nemám ráda, tahle povídka je rozhodně zajímavá a k zamyšlení.

2 J.T. J.T. | Web | 27. března 2011 v 13:17 | Reagovat

Krásné! A moc ti děkuju za tvůj úžasný komentář u mě na blogu! Úplně mi z něho vyhrkli slzy do očí...dobrá, pozastavím, rozmyslím se a naplno se budu věnovat koním...a za čas (jak se znám tak to stejně nevydržím) mě máte zpátky s hlavou plnou nápadů...už teď mi v hlavě víří něco nového a stačilo si přečíst ten tvůj komentář! Moc díky!

3 •All• •All• | Web | 27. března 2011 v 17:26 | Reagovat

Docela jsem se nad ní fakt zamyslela :), je rozhodně zajímavá :), a jak se patří originální :)! Máš talent! Mimochodem přijala jsem tě do soutěže :), a jestli chceš a jelikož talent máš, jsem zvědavá na výtvory na palubě snů :), funguje, že se s někým domluvím, zadáme téma a ten kdo chc může něco napsat, pak to ohodnotíme a rozhodně jsou odkazy na palubě snů :) těch pasažérů .)!

4 vivienne vivienne | Web | 27. března 2011 v 18:40 | Reagovat

mrzí mě, že se opakuji, ale je to krásné

5 Lily Wednesday Addams Lily Wednesday Addams | Web | 27. března 2011 v 19:19 | Reagovat

Mě se to líbí :-)

6 °Ch@R!E° °Ch@R!E° | Web | 29. března 2011 v 20:57 | Reagovat

Je to pěkné.... jen mi vadí to poučení na konci :D bylo by lepší, kdyby oba světy zanikly a z jejich prachu vznikl nový, lepší!
ale jinak se mi to líbí :)

7 Dragita Dragita | Web | 1. dubna 2011 v 7:59 | Reagovat

moc pěkná povídka, taková trochu k zamyšlení;)

8 Findë Findë | E-mail | Web | 26. dubna 2011 v 21:31 | Reagovat

Překrásné, jsi opravdu moc šikovná, možná, že jednou budu taky tak dobrá ve psaní jako Ty...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama