"Ne každé zlato třpytívá se,
ne každý, kdo bloudí je ztracený.
Stáří, když silné je, neohýbá se,
mráz nespálí hluboké kořeny.

Z popela oheň znovu vzplane,
ze stínů světlo vzejde náhle,
až zkují ostří polámené,
nekorunovaný zase bude králem."
- J. R. R. Tolkien - Aragorn

A co že vlastně dělám, že nic nedělám?

26. dubna 2011 v 23:14 | Ettelëa |  Deník
Ach jo... já vím, strašně to tady zanedbávám, ale když je jaro, tak má člověk chuť vyrazit ven než sedět a psát povídky a články. A navíc, mám dojem, že poslední dobou vůbec nemám inspiraci k povídkám, což mě dost štve. Moc bych chtěla pokračovat a nápady i jsou ale někde to prostě vázne. Kdybych aspoň věděla kde. Měla jsem sice v úmyslu napsat kapitolu a článek o prázdninách, ale nezbyl na to čas. Velkou většinu času jsem strávila venku, po výletech a procházkách. Byla jsem na Štramberku a na Prašivé (fotky dodám později) a taky se psem. Juchů.

Ne, bohužel, nebesa se neslitovala a nemám psa. Ten pes, o kterém je řeč je dědův a já s ním chodívám ven. Jmenuje se Argo, je mladý a pěkně divoký. Je strašně hodný, přútulný a přátelský. A tady je ten problém. Je až příliš přátelský a každého musí uvítat a pozdravit a to je velký problém, protože je mohutný a má dost sílu. Taky dost táhne. Snažím se ho cvičit a poslouchá to jo, ale je prostě hyperaktivní. Takže s ním mám v plánu začít chodit na cvičák a uvidíme. Dalším důvodem mé neaktivity během prázdnin je to, že jsem se v neděli rpostě rozhodla založit vlastní dobroružství na Andor.cz o kterém píšu v minulém článku. Byla to úplně spontání akce. Být Pánem jeskyně (dále jen PJ) je velká zodpovědnost. Znamená to, že jste to vy, kdo vede celý příběh, kdo se snaží, posouvat děj kupředu a kdo rozmotává nečekané situace. je to potřeba trochu umět a jde o to i umět psát a mít fantazii. Také vybrat dobré hráče a složit fajn partu lidí, co budou chtít hrát. Já osobně se tomuhle nevěnuji dlouho a PJe jsem ještě nikdy nedělala, ale všechno je jednou poprvé, že? Nicméně, vím moc dobře, jak to s nově vytvořenými dobrodružstvími, které navíc vytvoří nováček v oboru dopadá. Obvykle dost zle. Buď se tam nikdo nepřihlásí anebo přihlásí, ale PJovi pak dojde, že na to nemá a tak s toho nic není a je konec a přitom se ani nezačalo... Myslela jsem si, že to bude i můj případ, ale jaké bylo mé překvapení, když se během jednoho dne přihlásilo asi 12 hráčů, z nichž jsem vzala 9. A dokonce jsou to skvělí lidé, kteří si mají co říct a parta vypadá vážně skvěle. Velmi mě to překvapilo, ale je pravda, že jsem si s vymýšlením příběhu dala hodně práce. Ale to byl teprve začátek, hráči byli nedočkaví a chtěli začít hrát. A já musela vymyslet začátek hry, což není zdaleka jednoduchá záležitost. Celý včerejší a dnešní den (krom školy a vycházky se psem) jsem seděla u noťasu a moje prsty běhaly po klávesnici, zatímco moje tvořivá část mozku pracovala na 200%, abych vytvořila kvalitní začátek příběhu. A hurá! Dnes večer, kolem 20 hodin se mi povedlo to dokončit a tak jsem rozjela dobrodružství s názvem Návrat do Středozemě. Ale stále jsem měla obavy, co na to hráči, přece jen je v mém dobrodružství mnoho velmi zkušených hráčů, kteří chtějí kvalitní hru a tak mě velmi překvapilo, když mě (ti co byli dneska online) pochválili a hned se zapojili do hry. Vypadá to, že by to mohlo jít, ale čeká mě ještě spousta nástrah a práce. Hlavně aby šlo vše hladce a hra se nikde nezasekla na mrtvém bodě (od toho sjem PJ aby se to nestalo). takže doufám, že je nesklamu, to bych nerada.
A sakra, taky skoro nečtu, vlastně jo, čtu, al přeskakuju z jedné knihy na druhou a žádnou zatím nejsem schopna dotáhnout do konce. Nedávno jsem ale dočetla Zaklínače, přesto jsem ho tady ještě nepřidala. Jsem holt flákač, ale myslím, že každý blogař má určitá období, kdy si chce od blogu odpočinout a dělat taky něco jiného. Co se školy týče, je to teď úplná pohodička. Dneska jsme se neučili, protože se u nás psaly přijímačky a tak jsme měli náhradní program. Ale né, že by jsme šli do kina nebo divadla jako ostatní. My sjme prostě Waldorf, takže jsme měli lekci skotských tanců. Ano, čtete dobře, skotských tanců. Manžel naší angličtinářky je totiž skot a oni to umí, takže se rozhodli, že nás to naučí. No to vám byl zážitek, už nikdy více! Líbí se mi jakékoli tance, pokud je ovšem tančí někdo jiný než já. Jsem děsné dřevo a navíc jsme byla s klukem, který je taky celkem dřevo, ale aspoň s ním byla legrace. Několikrát jsem to i vzdala a šla si na chvíli sednout a můj partner musel chudák počkat, až se zase rozhodnu vrátit :D Tyhle tance sjou plné jakýhsi podivných poskoků a výskoků a otoček a to není nic pro mě. Prostě nám to nešlo. Pletla jsem si nohy, špatně se točila, narážela do druhých, ale tady šlo hlavně o to, užít si srandu a to jsme si užili, takže fajn. Ale už nikdy více. Skotským tancům od teď mávám z dálky na rozloučenou. Zítra máme jen do půl dvanácté, ve čtvrtek máme jen do dvou a to máme odpoledne jen hoďky hudebku, takže pohoda a v pátek zase jen do půl dvanácté a pak zase výkend! Hurá! Takže doufám, že za tu dobu, kterou budu mít volno se konenčně odhodlám všechno dohnat - povídky, knihy, atd. Kdybych jen nebyla tak lenivá! :D No nic, pro dnešek se loučím, čeká mě ještě čtení příspěvků, pak Harry Potter (čtu zase sedmý díl) a pak spát. Mějte se a dobrou noc vespolek!

P.S. Omlouvám se za překlepy a chyby, kterých v článku jistě mnoho najdete, ale jsem už unavená, tak mě omluvte :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Caddy Caddy | Web | 27. dubna 2011 v 18:05 | Reagovat

Máš naprostou pravdu, taky mám někdy období, kdy se mi na blog ani nechce, chci dělat spoustu jiných činností...
A jak jsi psala, že čteš znova Harryho Pottera 7, úplně jsi mě nalákala. Musím si to taky znovu přečíst :-)

2 J.T. J.T. | E-mail | Web | 27. dubna 2011 v 19:46 | Reagovat

Za andor.cz moc díky! Že si mě tam taky dotáhla...nejskvělejší věc tohoto roku, lepší sranda než na FB :D máme skupinu plnou skvělejch lidiček! MOC DÍKY!

3 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 27. dubna 2011 v 21:12 | Reagovat

Heh, skotské tance?? No, to asi nezažiju, ale na Waldorf se strašně těším! :-)
Jinak, s tím psaním jsem na tom stejně. Mám nápady, vím jak dál, ale někde to vázne. A taky jsem nic přes prázdniny nenapsala, i když jsem chtěla... nic. Ale což. To jsou ta tvůrčí období... :-)

4 Myšlady de Pendragon Myšlady de Pendragon | Web | 28. dubna 2011 v 14:36 | Reagovat

To znám, já občas taky zamrznu a nemůžu se hnout, ale není to ani tak s blogem jako s příběhy. Prostě zmrznu na určitém bodě, jedné části a nemůžu se hnout. Vetšinou to bývá loučení, vysvětlování nebo zlomové okamžiky. Ty já prostě neumím! Jediné co mi na příbězích jde (pokud to mohu říct) jsou popisy nebo masakry :-)

5 vivienne vivienne | Web | 29. dubna 2011 v 21:07 | Reagovat

tak ty tance to by byla moje smrt. Máš u mě palec nahoru, za odvahu to vůbec zkusit :-)

6 Kriste-n Kriste-n | E-mail | Web | 1. května 2011 v 16:19 | Reagovat

[5]: S tím plně souhlasím ... já bych se musela hodně přemlouvat, abych do něčeho šla ... :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama