"Ne každé zlato třpytívá se,
ne každý, kdo bloudí je ztracený.
Stáří, když silné je, neohýbá se,
mráz nespálí hluboké kořeny.

Z popela oheň znovu vzplane,
ze stínů světlo vzejde náhle,
až zkují ostří polámené,
nekorunovaný zase bude králem."
- J. R. R. Tolkien - Aragorn

Jak Ettelëa k Dračímu doupěti přišla aneb Alassëa

6. dubna 2011 v 20:18 | Ettelëa |  Dračí doupě
Zdravím vás, mí milí poutníci! Musím Vám říci, že poslední dobu je pro mne těžké na cokoli náladičku míti, tudíž povídky a články stojí a mě z toho srdce bolí, avšak netuším, co dělati. Nicméně něco toužím přidati. Toto jest první článek do rubriky se vbešeným názvem Dračí doupě.


Kdyby někdo nevěděl, co to Dračí doupěvůbec je, nechť si tento název zadá do Googlu. Jedná se o hru ve stylu hraní na hrdiny, neboli RPG. Je možno ji hrát v reálu (myslím jako deskovou hru), ale já osobně DrD hraji přes internet na serverech Andor a Aragorn, pravděpodobně nejlepší servery, kde je možno hrát DrD online. Na Andor jsme přišla díky spolužačce, která se mi o něm zmínila a pak jsem jednoduše našla i Aragorn. Na Andoru hraji hlavně jeskyně, zatímco na Aragornu hraju přes chat, ale nyní jsem se přihlásila i do dvou jeskyní. V dnenším článku bych vám ráda představila svou úplně první DrD postavu.

Když jsem se přihlásila na Andor, tak jsem samozřejmě neměla téměř páru, o čem to vlastně je a co mám dělat. Naštěstí už mám zkušenost s RPG hrami a navíc mám (aspoň myslím) slušnou fantazii a slovní zásobu, takže v tom problém nebyl. A naštěstí se v té době taky rozjíždělo jedno z dobrodružství pro nováčky - Hospoda na Pomezí, takže jsem neváhala. Teď jsem tedy měla vybrané dobrodružství a zbývala tvorba postavy. Tak se tedy seznamte s mou úplně první postavou. Alassëou:


Jméno postavy: Alassëa
Rasa: Elf
Povolání: Hraničář Chodec
Aktuální dobrodružství: Hospoda na Pomezí
Server: andor.cz

Alassëa, ano, to je mé jméno a toto je můj příběh....


Historie: Můj život začal už před více jak 50 léty. Mí rodiče žili spolu s ostatními lesními elfy svého kmene ve velkém, slunnm lese a ten se na dlouhých 20 let stal mým domovem. Rodiče nijak zvlášť nevynikali, obyčejní lesní elfi. Vždy mne vedli, abych ctila a milovala přírodu, abych ji ochraňovala a obdivovala. Vzpomínám si, jak jsem milovala svůj rodný les, tak voňavý a zelený. Často jsem si s několika dalšími elfími dětmi hrála na to, že někam cestuju a t jsem ještě nevěděla, co mě v životě čeká. Můj otec byl skvělý loveca často mě, když už jsem byla starší, bral na dlouhé lovecké výpravy. Nikdy jsme však nelovili jen tak pro zábavu. Naučil mě ovládat dlouhý luk, jak číst stopy a chodit neviděn a neslyšen. Šlo mi to vskutku dobře. velmi mě bavilo toulat se mezi stromy, tiše se plížit a cvičit se ve střelbě. Má matka byla malinko zklamaná, doufala, že se budu chovat více jako děvče, ale vždy mne podporovala. Měla jsem také blízkého přítele, člověka, který pro mě byl velmi důležitý. Jmenovval se Meldon a byl synem hlavy našeho kmene. Tehdy jsem nad tím ještě tak nepřemýšlela, bylo mi teprve 20, ale teď vím, že to byla láska, co jsem k němu cítila. Osud ke mě však byl krutý. jednoho dne jsme byli s Meldonem na dlouhé výpravě a byla už tma, když jsme se otočili k domovu. Stejně jako mnoho dalších elfů jsme milovali noc a hvězdné nebe, ale ten den bylo zataženo a žádné hvězdy nezářily. Noc byla temná a blížila se zima. nejspíš jsme trochu sešli z naší trasy a zabloudili kamsi do temné hloubi lesa. Vzpomínám si, že jsem slyšela děsivé vytí vlků docela blizoučko. Nechtěně jsme se rozdělili a stále se od sebe vzdalovali. Slyšela jsem jeho volání, ale pak najednou ustalo. Bylo ticho, ani vlci nevyli a já se dostala domů. Tu noc to bylo naposledy, co jsem Meldona viděla, říká se, že se ztratil hluboko v lese, kam nikdo nechodí akde žijí prapodivné stvůry a že ho tam roztrhali vlci. Ještě ten rok jsem opustila svou vesnici a rozhodla jsem se cestovat. Vždycky mě cestování lákalo, ale Meldon byl tou silou, která mne stále držela na místě. Nyní však byl pryč a nebylo už nic, co by mi zabránilo. Loučení s rodiči bylo sice bolestivé, ale volání dálek a divočiny bylo příliš silné. Rozloučila jsem se tedy se všemi a odešla vstříc dobrodružstvím. Bylo to, jako tehdy, když jsme byli malými dětmi a hráli si na cestování a napínavé výpravy, s tím rozdílem, že nyní to bylo skutečné. Stal se ze mě chodec a na svým cestách jsem zažiila už mnohá dobrodružství, avšak stále mne cosi žene dál a dál...

Vzhled: Jsem vysoká, řekla bych, že měřím přibližně 175 cm. Díky tomu, že jsem neustále na nohách a málokdy jezdím na koni jsem štíhlá a mám velmi vypracovanou postavu. Dlouhé, hnědé vlasy nejraději nosím rozpuštěné nebo stažené do dlouhého ohonu. Můj obličej je spíše protáhlejší a nejvýraznějším jeho znakem jsou jasné, zelené oči, tvarem poněkud připomínající kočičí, orámované černými, dlouhými řasami. Nad nimi se klene úzké obočí.
nejčastěji mě můžete zahlédnout oděnou do cestovních, prostých šatů barvy lesa a vysokých kožených bot až pod kolena. Pokud je zima, nosím i dlouhý, tmavý plášť s kapucí. Přes záda mám řehozený luk a toulec vždy plný dlouhých, elfích šípů a u pasu elegantní pochvu s elfím mečem uvnitř.

Charakter: Jsem mírumilovná osoba, což mi vštípili rodiče. Miluji přírodu, hlavně provoněné, slnné lesy a všechny živé tvory dobra. Pokud se mi však něco nelíbí, pokud narazím na bezpráví či temné tvory, ihned nechám zaznít tětivu svého luku. Není radno si se mnou zahrávat či se se mnou dostat do jakéhokoli sporu. Má hrdá (občas až povýšená) povaha mi velí tvrdě prosazovat svou pravdu a ztrestat každého, kdo se se mnou začne hádat. Dokážu se bezhlučně pohybovat takřka kdekoli a vyznám se ve stopách. Když je potřeba mé pomoci neváhám, pokud je to pro dobrou věc. Vždy chráním ty, kteří mou ochranu potřebují. Na první pohled se muhu zdát chladná, ale pod povrchem se skrývá citlivé srdce plné lásky. Nemám ráda města a mnoho lidí a bojím se vlků.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nel-ly Nel-ly | Web | 7. dubna 2011 v 3:35 | Reagovat

Bože, vzpomínám si na svoje léta na střední, kdy mi kamarádka furt hustila do hlavy nějaký Doupě, hru a Andor - dělala tam Adminku :D
no, její vědomosti se mi teď hodí při shánění Dragonlance, má doma skoro všechny díly, tak jsme ušetřená od putování po knihovnách

2 iness iness | 7. dubna 2011 v 18:41 | Reagovat

vypadá to zajímavě..docela by mě lákala ta desková podoba :)

3 Caddy Caddy | Web | 7. dubna 2011 v 19:02 | Reagovat

O tom už jsem taky slyšela :-)

Máš hezky vymyšlenou postavu :-)

4 J.T. J.T. | Web | 7. dubna 2011 v 19:42 | Reagovat

skvěle vymyšlené...asi se tam taky zaregistruji, i když jak se znám tak to dopadne jako s pentagramusem...vydržela jsem tam jenom první ročník :D Pak mě to přestalo bavit :D

5 Myšlady de Pendragon Myšlady de Pendragon | Web | 8. dubna 2011 v 8:22 | Reagovat

Tak to zní slibně, myslím, že se tam půjdu mrknout....:-D
Jinak se mi líbil styl psaní v prvním odstavci....títi....:-D

6 Dragita Dragita | Web | 9. dubna 2011 v 15:54 | Reagovat

několikrát jsem koukala po doupěti a podobných, ale nikdy mě to nezlákalo.;) Allaseä vypadá jako fajn elfka :-D

7 Kriste-n Kriste-n | E-mail | Web | 10. dubna 2011 v 13:16 | Reagovat

Skvělé, geniální, nemám slov! ;-) Naprosto úchvatné. Dračí doupě (sladké dospívání) - skvělá hra. :-) Mohla bych si tě přidat do oblíbených? Za normálních okolností to nedělám, ale dnes již je to druhý blog, jenž mě unesl :-)

8 Lúthien Lúthien | Web | 11. dubna 2011 v 16:07 | Reagovat

No vidíš, přece jen si najdeš na blog čas, to já jsem vážně příšerná. Promiň, že jsem tu dlouho nebyla.
P.S. Tu hru někdy musíme dohrát ;-)

9 Findë Findë | E-mail | Web | 26. dubna 2011 v 21:59 | Reagovat

Super, moc pěkný popis, kéž bych taky něco takového svedla...

10 Deara Deara | Web | 11. května 2011 v 19:26 | Reagovat

a Drd spomínam na staré dobré časy. Ja som to hrávala normálne na stole s kockami :-D  :-D  :-D

11 Phyridis Phyridis | E-mail | Web | 23. května 2011 v 20:59 | Reagovat

Ahoj :)
Na tvoji náladu ti můžu vřele doporučit jeden web.
http://alagaesia.aspone.cz
Myslím, že si ho zamiluješ ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama