"Ne každé zlato třpytívá se,
ne každý, kdo bloudí je ztracený.
Stáří, když silné je, neohýbá se,
mráz nespálí hluboké kořeny.

Z popela oheň znovu vzplane,
ze stínů světlo vzejde náhle,
až zkují ostří polámené,
nekorunovaný zase bude králem."
- J. R. R. Tolkien - Aragorn

Listopad 2011

Hrdinové mého srdce...

26. listopadu 2011 v 18:18 | Ettelëa |  Moje tvorba
Současné téma týdne mě hodně zaujalo, proto jsem se rozhodla také napsat článek. Jak by taky ne, když jsem vášnivá čtenářka!?

Když se zamyslím nad tím, jaká je má nejoblíbenější knižní postava, hned se mi vybaví jedno jméno - Aragorn. Ano, jedna z důležitých postav z Pána Prstenů a někdo, kdo zabírá vrchní příčku mého žebříčku oblíbených postav už dost dlouho. A proč vlastně?

Aragorn je synem dávných králů a dědicem gondorského trůnu. Zpočátku je sice hraničářem, putujícím krajinou v zablácených botách, nicméně, má svůj osud a nevyhne se mu. I když ještě není korunován, má chování krále. Představuje ideál člověka, to jaké vlastnosti by měl člověk - v ideálním případě - mít. Je statečný, moudrý, hrdý a spravedlivý. Ano, možná je až příliš dokonalý, ale i tak...

Aragonr


Není ale jedinou postavou z PP, kterou jsem si oblíbila. Je jich samozřejmě spousta - mám ráda Gandalfa, Smíška a Pipina, Faramira, který těžce bojoval proti moci Prstenu, ale nakonec zvítězil, ale je jedna postava, kterou jsem dokázala ocenit až po několikátém přečtení a shlédnutí filmů. Je to Sam Křepelka. Na první pohled sice může působít, řekněme trochu jednodušeji a nepříliš chytře, ale ve skutečnosti je moudrý. Má velké srdce, odvahu, je oddaný. Bez něj by Frodo daleko nedošel. Sam je vedlejší postavou, ale bez něj by jistě celá Středozemě zanikla.

Sam


Když se nad tím ale zamyslíte, tak mnohdy jsou právě vedlejší postavy velmi důležité. Ve většině knih je sice jeden vyvolený, hlavní hrdina, který má svůj osud a musí zachránit svět, ale není možné, aby to zvádl sám. Vždyť jak by Frodo dokázal zničit Prsten bez Sama a všech ostatních? Jak by byl Harry Potter schopný zvládnout svůj úkol bez Hermiony a Rona? A takových příkladů je více. A já si právě většinou oblíbím spíše ty vedlejší postavy...


Pán Prstenů je sice má nejoblíbenější série, ale takových knih, které jsou pro mě důležité je více. Například Letopisy Narnie. Tam jsem si hodně oblíbila Lucinku, pro její víru a čisté srdce. Mám s ní hodně společného a moc se mi líbí její úloha v příběhu a vidíte? Bez ní by se ostatní nikdy do Narnie nepodívali a přitom je nejmenší!



Ale mám ráda i Edmunda. Možná vám to přijde divné, vždyť on byl v prvním díle za "toho špatného", ale právě proto ho mám ráda. Zabloudil, ale nakonec pochopil svou chybu a snažil se jí napravit. Podle mě by měl každý dostat druhou šanci... A tím se dostávám k Aslanovi. On je pro mě velice výjimečnou postavou a je těžké ho popsat nebo popsat proč ho vlastně mám tak ráda. Pro jeho moudrost a spravedlivost. On je ochráncem Narnie...

Aslan

Když se nad tím zamyslím, mohla bych pokračovat a pokračovat, protože je hodně knih, které jsem si zamilovala. Patří mezi ně i Píseň ledu a ohně, kde jsem si oblíbila Jona Sněha, Harry Potter a Snape či Sirius, Hunger games a Katniss a taky Eragon a moje platonická láska Murtagh.
Murtagh

Ale je tady ještě jedna důležitější postava. Geralt z Rivie, známá postava ze Zaklínače od Sapkowského. Toho jsem si také hodně oblíbila, je mi dost sympatický. Nedá se o něm říct, jestli je dobrý nebo špatný, je jaký je a i přesto, že je Zaklínačem, je tak lidský, jako nejsou někteří lidé...

Geralt

To jsou postavy z knih, které jsou blízké mému srdci. Mají totiž něco, co jim jakoby vdechlo život, něco, čím zaujmou. Ano, můžete si sice říct, že jsou to jenom smyšlené postavy z knih, ale pro mě něco znamenají... Jsou to hrdinové mého srdce...