"Ne každé zlato třpytívá se,
ne každý, kdo bloudí je ztracený.
Stáří, když silné je, neohýbá se,
mráz nespálí hluboké kořeny.

Z popela oheň znovu vzplane,
ze stínů světlo vzejde náhle,
až zkují ostří polámené,
nekorunovaný zase bude králem."
- J. R. R. Tolkien - Aragorn

Duben 2012

Jako návrat domů...

27. dubna 2012 v 22:41 | Ettelëa |  Deník
Jak začít? Je to zvláštní, psát tady po tak dlouhé době. Dnes jsem přemýšlela, jak moc mi chybí psát ty "vykecávací" články a zamyšlení a tak jsem si najela na tento svůj blog, který už je pěknou dobu mimo provoz. Ale rozhodně jsem ho nikdy neměla v plánu rušit. Proč? Protože je na něm příliš ze mě, obsahuje mé najtajnější myšlenky, i když je to trochu divné, když je vlastně veřejný... Jsou tady také mnohé zážitky, na které velmi ráda vzpomínám, mé názory a zamyšlení. A dnes jsem si uvědomila, jak moc mi to chybí. Ano, moje pozornost se zaměřila na knižní blog a psát recenze mě moc baví, ale nedá se říct, že by mě to naplňovalo úplně. Něco tomu chybí a já vím, co to je. Ale nechtěla jsem si na svůj knižní blog "zatahovat" něco jiného a tak jsem upustila od svých zamyšlení a úvah. Asi to byla chyba. Když se zamyslím, tak mě tohle vypisování pocitů a názorů naplňovalo a bez něj se cítím tak nějak prázdná. Je smutné, že jsem si to uvědomila až teď.
Ne, nehodlám svůj knižní blog rušit nebo opouštět, to ani náhodou, nejsem blázen. Udělala jsem na něm kus prácě a díky recenzím jsem se vypracovala někam výš, ale když tu teď tak sedím, poslouchám hudbu z Pána Prstenů, myslím, že jsem si uvědomila, že tento blog zase trochu uživím svými myšlenkami a potěším vás nějakým tím článečkem na neknižní téma či pěknými jarními fotečkami.
Když jsem dneska na svoje opuštěné útočiště klikla a uvítal mě milý stromový domeček a příjemné barvy lesa, měla jsem pocit, jako bych se po dlouhé cestě vrátila domů. Asi to zní přehnané, vždyť jde jenom o blog, ale tenhle blog má v mém srdci své čestné místo. Kdo ke mě občas zavítal, musí to tušit... A myslím, že mi Útočiště elfího poutníka chybělo. Takže jsem zpátky. Nevím, jak často se objevím, ale vím, že občas ano...